TAMARA - DIVOŽENKA

Archetyp divoženky vyvolává v ženách smíšené pocity. Jedny jsou tímto obrazem nadchnuty, jiné jej odmítají. Divoženka nás spojuje s prapůvodní silou, s pramenem, který v nás zurčí. Stejně jako divoký muž ve spojení s přírodou a její silou, symbolizuje divoženka nespoutaný, pravý a nefalšovaný potenciál ukrytý v každé z nás.

Divoženka se nenechá ovládat okolím. Řídí se svým nitrem. Nepřizpůsobuje se normám, které určují jiní. Žije podle svého vlastního úsudku. A má cit pro to, co jí drží při životě, a co ji od života vzdaluje.

V Bibli zosobňuje symbol divoženky Tamara. Tamara, která neměla židovský původ, a přesto ji evangelista Matouš uvádí v rodokmenu Ježíše Krista. O životě Tamary se dočtete v knize Genesis, kde se mimo jiné píše, jak se podvedená Tamara rozhodla, že si ve vzniklé situaci pomůže sama a Judu přelstí. Jméno Tamara znamená datlová palma. Datlová palma byla ve starém Izraeli symbolem života. Příběh o Tamaře popisuje odvěké obavy a vzory chování. Popisuje strach muže ze ženy. Freud mluví o strachu muže z toho, že ho žena pohltí. Typickou reakci muže je tedy ženu vyhnat. Muž chce navenek vzbudit dojem, že je silnější. Tamara porušila mužskou tradici a spolu s ostatními ženami – cizinkami z rodokmenu Ježíše Krista, ukázala, že Ježíš přináší na svět něco nové, něco božské.

Tamara představuje archetyp divoženky v nás. Divoženka je svobodná. Nedělá to, co se od ní očekává, ale to, co sama chce. Neřídí se normami společnosti, ale hlubšími pravidly, které plynou z její touhy po plodnosti a životě. Nečeká pasivně, zda ji druzí pomůžou. Chopí se iniciativy, riskuje vlastní život. Tamara má odvahu udělat něco, za co ji dle tehdejšího práva hrozí trest smrti upálením. Nepodřizuje se pravidlům morálky. Neváhá se obléci za prostitutku, aby zplodila potomstvo a obhájila tak své společenské postavení. Tamara koná instinktivně a hájí své právo.

Divoženka Tamara je zároveň svobodnou ženou, protože není závislá od úsudku lidí. Uvědomuje si, že názory neslouží životu, ale právě naopak, život omezují. Řídí se vlastní intuicí. Ženská intuice je často utiskována. Nacházíme ji, když pozorně nasloucháme svému vnitřnímu hlasu a vnímáme to, co cítíme v nejhlubším nitru. Je to touha žít, která nám pomáhá rozvíjet myšlenky a vyvíjet vášnivou snahu vždy, když jako Tamara, chceme svému životu dát nový rozměr. Když budeme čekat, dokud to za nás udělají druzí, zůstaneme závislé. Divoženka v nás bojuje za to, abychom v životě něco změnili. Důvěřuje hlasu svého nitra více nežli hlasu svého okolí, které ji často nutí přizpůsobit se. Následuje svůj instinkt, spoléhá se na svoji vnitřní sílu. Toto z ní dělá divokou, vnitřně svobodnou ženu. Divoženka cítí svůj vnitřní oheň, ví, že v sobě ukrývá něco nezkrotného. Žije bez zábran, radost i trápení prožívá naplno. I jako dospělá žena si v sobě uchovala přirozenost.

My moderní ženy, často utiskujeme naši radost a nespoutanost. Až v nouzi a těžkostech objevíme divoženku, která se v nás skrývá. Díky ní jsme schopné vzepřít se omezením, kterým nás podrobili. Poznáme svoji skutečnou podstatu a zjistíme, kým skutečně jsme. Pochopíme, že jako Tamara musíme bojovat, abychom dosáhli toho, co k životu potřebujeme. Musíme projevit aktivitu, vzchopit se a objevit v sobě sílu. Divoženka v nás se chce radovat ze své síly. 

Divoženka si uvědomuje svoji výbušnost, nepopírá svou ničivou energii a divokost. Naučila se však s ní zacházet opatrně. Každá žena pozná své destruktivní stránky, svůj hněv, nenávist nebo zlomyslnost. Nemusí je v sobě dusit, ale může je vnímat jako dar a moudrost. Může je proměnit na životodárnou sílu, díky které může změnit svůj život. Divoženka si stejně tak uvědomuje i svoji něžnost a soucit se vším zranitelným, její síla totiž vždy sloužila životu. Divoženka nežije svoji ženskost na úkor muže. Pozná svoji vlastní sílu a uvědomuje si i sílu muže. Vnímá ji jako obohacení svého srdce.

Mohli bychom toho napsat ještě spoustu, ale není tady již prostor. Důležité je, aby se divoženka nebála říci, co má na srdci, bez ohledu na to, zda ji ostatní budou mít rádi nebo ne. To totiž není pro divoženku na prvním místě. Musí být sama se sebou spokojená, mít se ráda se vším, co k ní patří. Tím se osvobodí od strachu z toho, jako ji posuzuje okolí.

vaše sestra Gabriela

Bonus:

https://www.youtube.com/watch?v=w44KAXl29vA