MLÁDEŽ NA SPORTOVNÍM KLÁNÍ V PRAZE = SKAM

V pátek 16. června vyrazila sedmnáctičlenná výprava mladých z naší farnosti do Prahy, kde se konalo „Setkání katolické aktivní mládeže“ – zkráceně SKAM. V pátek jsme měli na programu prohlídku Prahy pod vedením našeho salesiánského bratra George Woclawka. Prošli jsme Václavák, nábřeží Vltavy, téměř zdolali Petřín a pak, jakoby „náhodou“, navštívili modlitební setkání u sester boromejek v jejich kostele pod Petřínem. Po návštěvě v této oáze klidu a míru jsme se vydali Malou Stranou na MHD, které nás dovezlo do Dolních Počernic, což už je v podstatě „Praha vesnice“. Zde jsme narazili na skvělou partu mladých organizátorů akce, která nás teprve čekala. Nejprve jsme postavili stany, pak se navečeřely a den zakončili krátkým sdílením a modlitbou v kapli.

Sobotní den byl výživný. Po budíčku v půl sedmé jsme vyskočili z našich pelíšků, a když jsme vyšli z námi obývané velké zahrady, zjistili jsme, že přípravy jsou v plném proudu. Organizátoři připravovali sportoviště, dresy, míče atd. V tom chumlu jsme se taktak najedli a hurá do akce. Čekaly na nás fotbal, volejbal, florbal a pro jednotlivce i atletika. Dřív než jsme začali sportovat, salesián Jaroslav Kuchař povzbudil asi tak stovku účastníků k tomu, že „není důležité se zúčastnit, ale vyhrát“, nebo jak to vlastně je J. Udělali jsme ještě ve zdraví skupinové foto a pak jsme se vrhli do boje. Za naší pardubickou mládež jsme postavili 3 týmy na každý ze sportů. Největší úspěch zaznamenali volejbalisté bronzovým umístěním, brankář z hostujícího Hradce Králové Jakub Machek cenou za nejlepšího gólmana, hostující běžec Matiáš Meisner z Trutnovska nejrychlejším během na tisíc metrů, Tonda Vlach z Horního Jelení exceloval rovnou dvakrát – nejrychlejším sprintem a druhým nejdelším skokem dalekým. Ale všichni se velmi snažili a většina západů byla velmi vyrovnaných.

Průběžně jsme se bavili „kalčem“, chůzí na chůdách, poslechem reprodukované hudby, pojídáním cukrové vaty a dalších dobrot z vychytaného občerstvovacího stánku, kteří naši pražští hostitelé obsluhovali; oběd samozřejmě nechyběl a byl výborný! Po ukončení sportů byla v 17 hod. mše svatá, kterou sloužil otec Jaroslav. Pochválil vítěze, zmínil, že vlastně každý jsme v něčem dobří a jen záleží na tom, jak stanovíme kritéria. Také poděkoval poraženým, protože kdyby jich nebylo, nebylo by nad kým vítězit a nebylo by tudíž ani vítězů.

Po mši svaté bylo slavné vyhlášení a oceněni byli téměř všichni J. Poté začala neformální zábava – grilování, supr koncert, povídání, poznávání nových lidí, odpočinkové sportování atd. V sobotu večer se nikdo ke spánku nutit nemusel J. V neděli ráno jsme po budíčku posnídali, sbalili stany, navštívili místní kostelík, kde někteří z nás posílili významně tamní scholu a po mši svaté jsme se vydali na vlak do Pardubic.

Rádi bychom poděkovali Fandovi Vlachovi, který zařídil spoustu technických věcí a stejně tak Georgovi, který přepravil naše batohy, takže jsme je nemuseli tahat přes půl Prahy na zádech!

Všechny mladé vyzýváme, aby se k nám v roce 2018 v červnu přidali, abychom dovezli zlato ze všech sportů do Pardubic! :)

Filip Dušek