ESTER – ARCHETYP KRÁLOVNY V NÁS

Při slově "královna" mnohým ženám zazáří oči. Ženy touží v sobě takovou královnu objevit, ale mnohé z nich se nikdy neodváží tuto královnu v sobě projevit. Jsou až příliš vázané na úkoly, které jim nutí společnost: úkol matky, služebné, přátelské prodavačky, pomocnice apod. Raději zůstávají v pozadí a popírají svoji skutečnou hodnotu. Královna jim ale dává samostatnost, důstojnost a svobodu. Královna si věří a je vyrovnaná sama se sebou. Královna má nad sebou kontrolu a nedá se ovládat druhými. Nemá ani potřebu se s druhými srovnávat.

Kniha Ester mluví o ženě, jež představuje archetyp královny. Více se o Ester dočtete ve Starém zákoně nebo se můžete podívat na bonus dole pod článkem.

Postava Ester je inspirací pro mnohé básníky. Vidí v ní především ženu, jež bojovala za národ a přitom riskovala vlastní život. Mluví o odvaze a síle konat. Neopomíjejí ani krásu, se kterou se ji podařilo splnit beznadějnou misi, a zachránit tak svůj lid před nepřáteli. Ester čerpala sílu a královskou důstojnost především z důvěry v Boha.

Královna v nás ztělesňuje touhu po skutečné velikosti. Vede nás k důstojnosti, sebeúctě a zodpovědnosti za vlastní život. Královna si je vědomá své hodnoty a nenechává si ji od nikoho vzít. Váží si sebe sama, ale i důstojnosti druhých lidí. Nese odpovědnost za sebe, za své schopnosti, svá rozhodnutí a zkušenosti. Věří si. Vnitřní království jí dodává sílu a rozvahu. Nikomu nedává právo znevažovat její jedinečnost. Královna v nás ví, že naše krása vyzařuje především z naší vnitřní sebeúcty. Dodává jí to půvab a krásu. Tato krása nemá nic společné se současným trendem ideálu krásy. Královna je ušlechtilá, žije prostým životem, díky němuž je lidská. Nepotřebuje se nad nikoho vyvyšovat, je královnou právě proto, neboť si váží všeho lidského.

Královna zná svoji královskou důstojnost, kterou zprostředkovává i druhým lidem. Jako Ester si uvědomuje svůj jednoduchý původ. Neztotožňuje se s nadřazeností. Když se cítí bezmocná a opuštěná, obrací se na Boha. Kromě toho chrání svůj dům. Stráží a ochraňuje své království. Když si je žena vědomá své královské hodnoty, dokáže k jednoduchým domácím pracím přistupovat jako královna. Pak už si nepotřebuje stěžovat. Všude má pořádek. Vše má svoje místo, vše v domě zrcadlí důstojnost a krásu. V takovém královském domě se každý cítí vítán.

Jedním z mnoha přívlastků královny je krása. Královna je krásná a atraktivní žena, která si vychutnává svoji krásu. Ví o ní a vyzařuje to z ní. Neskrývá ji. Nekrášlí se proto, aby ji obdivovali, ale proto, že se z krásy těší. Šíří kolem sebe krásu a tím dělá životy druhých hezčími. Krása královny ovšem nemá nic společné s ideálem krásy, který nám nutí společnost. Skutečná krása je stvořená z harmonie: když je žena sama se sebou vyrovnaná, vyzařuje z ní krása. Královna v nás nás vede k větší vnitřní svobodě, která nás dělá šťastnou.

Každý archetypický obraz má i své temné stránky. Takovou stránkou královny je tyranka. Ženy, které nenašly v sobě důstojnost královny, používají jako zbraň své zranění nebo nemoci. Negativní stránky královny prožívají ženy, které si svoji důstojnost neuvědomují. Ženy, které jsou nespokojeny samy se sebou, ovládají okolí svou nespokojeností. Vždyť i v knize Přísloví čteme: „Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.“

Jak se stát královnou?

Bůh mě stvořil, abych byla vznešenou nádobou. Chce mě naplnit svou láskou, nadějí a požehnáním. Vyvolil si mě, protože jsem viděla svou vlastní zlomenost a dala mu každý rozbitý střípek svého života. Dovolme Bohu, aby nás naplnil tím, co má nevyčíslitelnou hodnotu, ale nezapomeňme, že jenom když v sobě uvolníme prostor (od vlastní zlomenosti a tretek), může nás naplnit Bůh a s jeho milostí budeme vyzařovat krásu královny.

vaše sestra Gabriela

Bonus: https://youtu.be/atLEJAFYLf0