JAK JSME SE STALY ODBORNICEMI NA TEAMBUILDING

Hradec je na bydlení a pracovní příležitosti prima město. Hodně parků, hodně vody, hodně lidí, hodně jídla. Občas ten náš hradecký blahobyt podpoří naše maminky, které nám nabalí s sebou po víkendu stráveném v klidu domova nějakou tu dobrotu.

Jednoho pondělního dopoledne jsme řešily, kam půjdeme na oběd. Někdy v tom rozhodování vyhraje menu, které si přečteme ještě v naší útulné kanceláři. Někdy vyhraje lenost, která nám zabrání vydat se přes celé náměstí, a někdy tohle obědové dilema rozhodne věta: „Ale já mám doma oběd od mamky.“

V tom případě vize společného oběda někde, kde pokud možno berou stravenkovou kartu, padá. Ani jsem netušila, co touhle větou, že se doma posilním zbytkem těstovin, způsobím.

Jestli jste pozorně sledovali zprávy, tak máte velkou šanci uhodnout kvízovou otázku za sušenku: Co se odehrálo v souvislosti s koupí kebabu?

1. Terez si šla domů vesele zbaštit svoje těstoviny. Sára okomentovala svůj kebab slovy: „Je to nějaký sušší.“ A Kátě se během odpoledne udělalo fakt zle (ať si pod tím představíte cokoliv, nic nebude dostatečně naturalistické, jaké to skutečně bylo).
2. Terez šla svoje milé kolegyně doprovodit na kebab a při šíření se typicky kebabové vůně neodolala: „Těstoviny sním k večeři, dám si kebab.“ Sára si dala kebab, Káťa si dala kebab, Terez si dala kebab a všem se udělalo fakt zle, což byl ve výsledku dost originální teambuilding strávený na toaletách v Auparku (nikomu tento teambuilding ale nepřejeme).
3. Nikdo si kebab nedal a byly jsme všechny zachráněny, proto jsme si musely najít teambuilding jiný.

Ano, tipujete správně. Možnost první z tohoto obyčejného pondělí udělala pondělí nad očekávání akční. To, jak to s Káťou dopadlo, se jí optejte sami, ale vzhledem k tomu, že momentálně sedí metr ode mě, vesele si píská a zavařuje skartovačku (zavařuje – znamená „usilovně pracovat“, neznamená „dát skartovačku do zavařovačky, zalít lákem a udělat z ní okurky“), lze usoudit, že se blýská na lepší časy a možná i na happy end.

Na lepší časy se skutečně blýská. V kanceláři panuje poklidné pracovní prostředí, na nádvoří se prohánějí holubi, na náměstí udělali nový asfalt (neuvěřitelné :-O) a my díky novým podmínkám o zpracování osobních údajů máme mnohem více místa ve skříňkách. Najednou tu je ještě víc útulno. Dokonce je tady útulno natolik, že se k nám nastěhovala početná parta molů, která bezustání pracuje na likvidaci všech našich dobrotkových zásob.  To mimochodem potvrzuje již zmiňovaný fakt, že Hradec je na bydlení a pracovní příležitosti prima město – a to evidentně pro kohokoliv a cokoliv.

Nicméně naší nové početné kancelářské posile vděčíme za to, že zažíváme opět velmi lukrativní teambuilding a pravidelně hrajeme oblíbenou hru „Kdo jich trefí víc“. Zatím vyhrává paní uklízečka, která ochotně pomáhá udržet kancelář v lidských rukou a zabraňuje tak molům v puči – děkujeme!

Jak tak nad tím vším uvažuju, naše DCM se během chvíle stalo v podstatě teambuildingovým specialistou. Sice se trochu bojím, co přijde příště, ale už teď vím, že kdybyste měli o teambuilding našeho typu zájem, neváhejte se ozvat, protože sladkých odměn za různé aktivity ubývá. To víte, co neokupují moli, to sní naše DCM. :)