Deváté přikázání chrání manželství, vztah mezi mužem a ženou. Navazuje tak na šesté přikázání – nesesmilníš, a týká se zároveň i sedmého přikázání – nepokradeš, protože vzít někomu manžela nebo manželku je vlastně také krádež.
Když někdo žije v manželství, patří už tomu druhému. Oba dva – muž i žena se mají starat o to, aby jejich společný život byl co nejlepší, nejhezčí, nejkvalitnější. Manželství je nedotknutelné. Je to jako například když nějaká krajina je vyhlášená Národním parkem. V tom případě se jedná o prostředí, kde platí přísnější pravidla, protože se chrání něco mimořádně krásného. Stejně tak v manželství by se měli muž a žena chránit, v dobrém slova smyslu, před člověkem, který by je chtěl přetáhnout na svojí stranu, a tak narušit nebo zničit jejich manželství.
Hraje zde důležitou roli stud. Stud neznamená v tomto případě to, že se někdo stydí, ale že zbytečně neprovokuje, nepokouší toho druhého například v oblečení, jak jsem ustrojený/á. V dnešním prostředí se odbourává pocit studu, ale studem člověk neskrývá, nýbrž chrání.
Deváté přikázání mluví o svobodě. Ač se to na první poslech vůbec nezdá, tak ale ke svobodě člověka patří hájit dobré mravy. Svoboda člověka končí tam, kde začíná svoboda druhého.
P. Jan Paseka
Což o to, je to všechno hezké. Stud, nesesmilníš, svoboda, provokace ...
Problém je jen v tom, že o tomhle 9. přikázání není.
A tedy se ten výklad zcela míjí s tím, o čem 9. přikázání je.
9. a 10. přikázání "je o tom", že NEBUDEŠ DYCHTIT.
Jako jediné(á) přikázání zakazují nějaký způsob myšlení, jistý stav lidské psychiky označují za zakázaný, zapovězený.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.