BIBLICKÁ PUTOVÁNÍ

Drazí prázdninoví mladí,

tak jste se dočkali! Prázdniny konečně zabušily na dveře. Školní batohy mohou ležet dva měsíce v koutě a vy vyrazit vstříc letním dobrodružstvím.

Čekají vás nejrůznější cesty – snad jen ty v druhé půli srpna budou mít stejný cíl: Olomouc. Abychom se však na nich dobře orientovali, otevřme na chvíli Písmo a podívejme se na příklad několika putování.

Hned na začátku Bible se můžeme začíst do příběhu Abraháma, vlastně ještě Abrama. Ne nadarmo se mu říká otec víry. Když se mu zjevil Hospodin a řekl, že má odejít do daleké země, on neváhal a se vším, co měl, se vydal do pohybu (srov. Gn 12). To je příklad pro naše životní rozhodnutí. Až budeme tušit, co od nás Bůh žádá – i když to může být tak nepředstavitelná pozvánka! – ať je nám Abrahám vzorem v odvaze.

Naprosto klíčová cesta vedla vyvolený národ pod Mojžíšovým vedením z područí Egypta do zaslíbené země (srov. např. Sk 7,30–43). Putování, pravda, se celkem protáhlo. 40 let je přece jen dlouhá doba. O to víc Božích zázraků při něm zažili. Ne vždy byli trpěliví. Ale nakonec ke svobodě došli. Až se budeme neustále točit v bludném zajetí svých zlozvyků a hříchů, ať nás inspiruje příběh Boží věrnosti napříč všem našim kopancům.

Prorok Eliáš to neměl zrovna jednoduché, když zůstal sám z Hospodinových proroků. Něco podobného vám může připomínat třeba situace ve vaší třídě. Když pojedl pokrm od Hospodinova anděla, šel v jeho síle čtyřicet dní k Boží hoře Chorebu, kde se v jemném vánku setkal s Hospodinem (srov. 1 Král 19). V tom máme výhodu, že se na své životní cesty můžeme sytit přímo Kristovým tělem a v něm se – navenek tak nenápadně – setkávat s Pánem Ježíšem.

Přeskočme k Panně Marii. Když se dozvěděla, že její teta Alžběta přes své stáří počala a potřebuje pomoc, neváhala a vydala se na cestu, ne zrovna krátkou a jednoduchou (srov. Lk 1,39–56). To je výzva, až také budeme moct někomu nabídnout ochotnou ruku.

A ještě jedno putování Panny Marie i s Josefem a Ježíškem, když mu bylo dvanáct let a šli do Jeruzaléma na svátky (srov. Lk 2,41–52). Panna Maria si předem asi těžko představovala, že bude Ježíše hledat a že jej nalezne převyšovat všechny učitele v domě jeho Otce. Stojí za to vyrazit o prázdninách na místo modlitby. Třeba také zde zažijeme něco, co budeme uchovávat jako poklad ve svém srdci jako Panna Maria.

Snad by vás napadly ještě další biblické putovní příběhy. Kéž se stanou kompasy na našich cestách…

Vojtěch Novotný