VELIKONOCE NA VESMÍRU

Každý prožívá Velikonoce po svém. Pro Židy je vrcholem oslava vyjití z Egyptské země, pro správné "ateisty" zase pondělní koleda = šlehání holek pomlázkou a shromažďování většinou vařených a ozdobených vajíček. Já jsem se je tento rok rozhodl strávit ve společenství s mladými lidmi na Diecézním centru života mládeže Vesmír.

Na Zelený čtvrtek jsem kvůli pozdnímu příjezdu bohužel nestihl obřady Zeleného čtvrtka. Po dobré večeři mě příjemně překvapil večerní program ve formě židovské pesachové večeře. Podle starých židovských tradic jsme asi hodinu a půl jedli, pili, poslouchali biblické úryvky a jedli. Na večerním programu se mi líbilo to, že tam byla spousta jídla. Na závěr dne jsme společně doprovodili Pána Ježíše do krásně vyzdobené Getsemanské zahrady a potom po vzoru učedníků tvrdě usnuli.

V pátek moc jídla nebylo.

Ne že bychom ve čtvrtek vyjedli celý Vesmír, ale snažili jsme se půstem přiblížit tajemství utrpení Pána Ježíše. Odpoledne jsme se společně vydali na křížovou cestu jarní přírodou Orlických hor, každé zastavení si připravila jedna skupinka mladých. Potom následovaly obřady Velkého pátku, které proběhly symbolicky v prachu kostela svatého Matouše.

Den jsme zakončili sledováním filmu režiséra Mela Gibsona Umučení Krista.

Sobotního rána je klid, ale chystá se něco velkého. To se pozná podle toho, že hudební skupinka celý den pilně cvičí, a hlavně podle vůně z kuchyně. Abychom unikli vlezlé vůni, věnovali jsme se celý den různým sportům, úklidu a jiným aktivitám. Celý den vyvrcholil ve slavnostní večerní vigilii, jejíž součástí byl letos křest našeho kamaráda Martina Tecla. Po návratu na Vesmír přišel další hřeb večera v podobě rautu, po kterém za přítomnosti vážené komise z Vatikánu, což byla součást kulturní vložky, jsme společně zpětně prověřili Martinovu přípravu na křest a shledali jej platným. Potom se hrálo a tancovalo až do ranních hodin.

O Velikonoční neděli jsem se musel s Vesmírem rozloučit – ještě před obědem. :(

V pondělí jsem už na Vesmíru nebyl, ale kluci si prý upletli z proutí takové "něco" a s tím šlehali holky přes... víte co... a ty je zase za to odměnily. Třeba jim za to daly vajíčka a podobně. Ostatně přijeďte za rok a uvidíte sami.

 Vojta Zadina

(foto: Vladimír Pokorný)

Více fotek zde.